Nahrávání ...
.
.
Proč potřebuje USA rozpoutat velkou válku?
Momentálně se nacházíme uprostřed neklidného období globálního vývojového cyklu, který začal v 80 letech a jeho konec je předpokládaný ve středu 21. století. V tomto procesu Spojené státy jasně ztrácejí své postavení supervelmoci …
Odhady nabídnuty odborníky z Ruské Akademie Věd ukazují, že současné období nestability by mělo skončit v letech 2017-2019 nebo v letech 2011-2012, a tím odstartovat přechod k ekonomickému růstu založeném na nové neznámé technologické bázi. Oživení ekonomiky v letech 2016-2020 bude pravděpodobně zahrnovat vážně změny v globální rovnováze sil a vážně vojensko-politické konflikty zahrnující nejen velmoci, ale i rozvojové země. Epicentrum těchto konfliktů se bude pravděpodobně nacházet na Středním Východě a v post sovětské centrální Asii.
Zdá se, že století globální vojensko-politické dominance a ekonomického prvenství Spojených států se blíží ke konci. Spojené státy nezvládli test jedné supervelmoci (unipolarity) ve světě, a oslabené stálými konflikty na Středním Východě jim nyní chybí zdroje na udržení svého globálního prvenství.
Multipolarita vyžaduje mnohem spravedlivější distribuci společného bohatství do celého světa a hlubokou transformaci mezinárodních institucí jako jsou OSN, MMF, Světová Banka atd.. V současnosti vypadá Washingtonský konsenzus nevratně mrtvý a globální agenda by měla být naplňování úkolem budování ekonomiky na mnohem nižší úrovni nestálosti, užších finančních regulacích a větší spravedlnosti při vymezování příjmů a ekonomických výhod.
Střediska ekonomického rozvoje ze Západu utíkají, což znamená industriální revoluci, jejíž hlavní výdobytky směřují převážně do Asie. Čína a Indie by se měli připravit na nekompromisní ekonomický závod v procesu proti propadnutí ostřejší konkurenci mezi ekonomikami zaměstnávající státní kapitalismus a tradičními modely demokracie. Čína a Indie, dvě nejvíce osídlené země, budou určovat směr a tempo rozvoje v budoucnosti, ale rozhodný souboj o globální prvenství se odehraje mezi Spojenými státy a Čínou, s volbou 21. století jako post-industriálního sociálně-ekonomického modelu a politického systému v sázce.
Vyvstává otázka jak zareagují Spojené státy na takovou přeměnu?
Je třeba vzít v úvahu, že každá strategie Spojených států vychází z předpokladu, že ztráta světového prvenství je pro zemi nepřijatelná. Propojení globálního vedení a prosperity 21. století je axiom pro elity Spojených států bez ohledu na politické detaily.
Matematické modelování globální geopolitické dynamiky dospělo k závěru, že velká vítězná válka s dohodnutým válečným stavem je jediná možnost Spojených států jak odvrátit rychlé zhroucení svého nepřekonatelného geopolitického postavení.
Je veřejným tajemstvím, že nevojenské způsoby občas vytlačí soupeře z dění, jak tomu bylo v případě rozpadu Sovětského svazu – a také práce a příslušející technologie jsou trvale zdokonalovány v USA. Na druhé straně, v aktuálním postavení zemí, jako jsou Čína nebo Írán, je zřejmé, že jsou imunní vůči vnější manipulaci. Pokud současná geopolitická dynamika přetrvá, tak globální změna ve vedení se očekává do roku 2025 a jediný způsob, jak může USA vykolejit tento proces, je začít velkou válku …
Země čelící hrozící ztrátě vedení nemá žádnou jinou možnost než udeřit první a to je přesně to, co dělal Washington posledních 15 let. Specifická taktika USA není zaměřit se přímo na alternativního kandidáta na geopolitické prvenství, ale země, které jsou v současné době dostupné. Útokem na Jugoslávii, Afghánistán a Irák chtěli Spojené Státy vyprovokovat čistě ekonomické nebo relativně malé regionální problémy, ale na větší hru se vyžaduje mnohem významnější cíl. Vojenští analytici si myslí, že Írán, Sýrie, nebo nearabské šíitské skupiny, jako jsou Hizballáh v Libanonu, mají největší šanci být zasaženy jménem nového globálního přerozdělování.
Přerozdělování již ve skutečnosti probíhá. Arabské jaro řízené Washingtonem již bylo zahájeno a vytváří vhodné podmínky pro sloučení muslimského světa do jednoho kalifátu. Plán Spojených států je, že tato nová supervelmoc posílí své uchopení klíčových světových zdrojů (surovin) a bude chránit vlastní zájmy, napříč zájmům Asie a Afriky. Není pochyb o tom, že výzva USA skládat takový nový typ uspořádání vyvolává sílící odmítavost v Číně.
Dalším krokem Washingtonu je odstranění Íránu a Sýrie, které stojí USA v cestě za světovou dominancí. Pokusy o svržení íránského režimu prostřednictvím podněcování civilních nepokojů v zemi pohádkově selhalo a vojenští analytici se domnívají, že zásah podobný těm, které provedly Spojené státy v Afghánistánu a Iráku čeká nakonec i Írán. Plán má jasné předpoklady na svou realizaci, i když stažení vojsk z Iráku a Afghánistánu představuje pro USA velké problémy.
Realizace projektu Velkého Středního východu, spolu se značnými škodami na postavení Ruska a Číny – bude klíčovým prvkem, že USA vyhraje hlavní velkou válku … Toto se stalo široce známé v USA po zveřejnění notoricky známé mapy Peters v Armed Forces Journal. Motivací se stalo vytlačení Ruska a Číny z oblasti Středomoří a Blízkého východu, zároveň odříznoutí Ruska od Jižního Kavkazu a střední Asie a odpojení Číny od hlavních dodavatelů energie.
Zrealizování plánu „Větší Blízký východ“ by zruinovalo vyhlídky Ruska na mírový a trvalý rozvoj, protože nestabilní jižní Kavkaz kontrolovaný Spojenými státy by zasílal šokové vlny a nepokoje napříč celému Severnímu Kavkazu. Samozřejmě, že tento neklid by byl odpálen silami muslimského fundamentalismu a tím pádem by byly ovlivněny převážně muslimské regiony Ruska.
USA už nejsou schopny nadále udržet Washingtonský konsenzus a spoléhat se jen na ekonomické a politické nástroje. Čínský JEMINA Jibao namaloval obraz s nejdokonalejší přesností, který poukazoval na to, že USA se staly globálním parazitem, který tiskne neomezené množství dolarů a vyváží je, aby mu bylo následně zaplaceno za jejich dovoz / import. Takto si Američané kupují svou vysokou životní úroveň, čímž okrádají zbytek světa. Ruský premiér vyjádřil podobný názor během jeho cesty do Číny 17. listopadu 2011.
V současné době Čína tlačí na omezení sféry oběhu amerického dolaru. Podíl americké měny v rezervách Číny klesá a v dubnu 2011 Čínská centrální banka prohlásila plán úplného upuštění od amerického dolaru v mezinárodních platbách. Rána do nadvlády americké měny očividně nezůstane bez odezvy. Írán se podobně snaží snížit podíl dolaru v transakcích: Na Íránské ropné burze se od Července 2011 může platit pouze v „riál“ (íránská jména) nebo v eurech. Írán a Čína jednají ohledně dodávek čínských výrobků do Íránu výměnou za ropu, což mimo jiné umožní i obejití sankcí udělených na Írán. Íránský vůdce prohlásil, že objem obchodu s Čínou by měl dosáhnout 100 miliard dolarů a to by zmařilo plány USA na izolaci Íránu.
Snahy USA podkopat stabilitu na Blízkém východě mohou částečně přispět k tom, že rekonstrukce regionu se zdevastovanou infrastrukturou by vyžadovala obrovské dolarové infuze, výsledkem čehož by bylo oživení americké ekonomiky. V roce 2011, se americká strategie zaměřená na zachování globálního vedoucího postavení začala přeměňovat na mocenskou politiku, protože Washington předpokládá znehodnocování držení dolaru (státních úspor) jako jedno z řešení krize. V tomto může však posloužit jedině velká válka. V jejím důsledku by měl vítěz být schopen nadiktovat své vlastní podmínky zbytku světa, tak jako se to stalo v brettonwoodském systému, vzniklém v roce 1944. Řídit svět znamená pro Washington být připraven k rozpoutání velké války.
Může však Írán s potřebnou podporou ukončit univerzální expanzi Spojených států?
Překlad: nodeposit, zdroj: strategic-culture.org / Viktor Burbaki 04.01.2012
Nejnovější komentáře: